Senescence je charakteristickým znakem toho , nebo ten senescent . Toto přídavné jméno, které pochází z latinského slova senescens, se týká toho, kdo začíná stárnout . Například: "Bolí mě, když jsem si všiml senescence strýce Juan", "Vědci zkoumají senesenci buněk, aby se pokoušeli najít lék na toto zlo", "Úřady nic nedělají, aby zvrátily stárnutí lidí . "
Je známá jako buněčná senescencia procesu, který začíná jako přímý důsledek poškození a stresu, ke kterému dochází v buňce, a je to alternativní cesta odpovědi na to, co se nazývá apoptotická buněčná smrt (zničení, které program organizmu k řízení vlastního růstu a rozvoje). Tento proces je nezbytný pro potlačení rakovinných buněk a je také spojen s úkolem opravit tkáně a jejich záněty, všechny související s vývojem nádorů.Na druhou stranu buněčné senescence se také podílí na procesech, jako je podpora rakovinových nádorů a stárnutí, a to jak s negativním dopadem na organismus, tak na druhém konci těch, které byly zmíněny v předchozím odstavci. Toto může být považováno za případ antagonistické pleiotropie, což je fenomén, který se projevuje, když gen produkuje různé a zdánlivě nesouvisející účinky.
První popsal tyto procesy odborník na anatomii Leonard Hayflick, narozený v Severní Americe v roce 1928, v kontextu výzkumu in vitro růstu lidských fibroblastů (typ buňky, která se rodí a umírá v pojivové tkáni)., se strukturovanou strukturou a zásadní rolí, pokud jde o hojení ran). Poté zjistil, že buňky mohou projít maximálně 60 cyklemi replikace, takže jejich růst je omezen, což tvrdí francouzský vědec Alexis Carrel, podle kterého in vitro kultury vedly k nekonečnému vývoji.
Buněčný senesence je proces, který může vyvolat různé podněty, a každý z nich, kombinovaný nebo jednotlivec, může poskytnout stejné výsledky. Jedním takovým stimulem je například zkrácení telomer (konce chromozomu), k němuž dochází tehdy, když ve většině somatických buněk chybí enzym telomerázy. Při práci in vitro je naopak možné pozorovat různé příčiny stresu, které vedou ke stárnutí, jako je oxidační stres, sérum a nedostatečné substráty.