Slovník královské španělské akademie ( RAE ) neobsahuje termín deculturation . Představa se týká procesu, který způsobuje ztrátu kulturní identity jednotlivce při adaptaci na jinou kulturu.

Dekulturalizace se tedy vyvíjí, když subjekt nebo komunita postupně ztrácí kulturní charakter v kontextu adaptace na jinou kulturu . Koncept je někdy zaměněn s podobnými koncepty, jako je akulturace nebo enkulturace .

Akulturace se týká začlenění prvků z jiné kultury do vlastní kultury. Enculturace zase zahrnuje přenos kulturních charakteristik z jedné kultury do druhé. V případě dekulturace, na druhé straně, je kultura ponechána stranou pro přijetí jiné kultury.

Aby některé z těchto procesů proběhly, musí být dvě nebo více kultur v kontaktu dlouhou dobu. Každá kultura má určitou strukturu a určité "zóny", kde je díky svým vlastnostem snadnější rozvíjení fúze nebo asimilace.

Typicky existuje dominantní kultura, která se na druhé straně ukládá využitím různých mechanismů. Předpokládejme, že dvě hraniční města patřící do různých zemí jsou v trvalém kontaktu mimo hranice, která označuje oddělení každého národa. Angličtina je mluvená v jedné z nich, větší ekonomické síly; v ostatních, španělštině. Ve městě, kde se mluví španělsky, však pomalu začínají používat výrazy v angličtině kvůli vlivu médií a produktů druhého. Na druhé straně obyvatelé přijímá zvyky a tradice svých sousedů a opouštějí své vlastní. Lze tedy říci, že v latinském městě se provádí proces dekulturace.