Definice anuita

Z výrazných latinských kořenů je termín anuity, který máme před sebou. Zejména dokážeme, že jeho etymologický původ je výsledkem součtu tří složek daného jazyka:
- podstatné jméno "annus", které lze přeložit jako "stanici" nebo "rok".
- přípona "-alis", která se používá k označení "relativně".
- Přípona "-dad", která byla použita k vytvoření "kvality".

Anuita

Anuita je koncept, který se týká stavu roční : to trvá rok nebo se opakuje každý rok . Pojem se také používá k pojmenování roční částky, která generuje nebo představuje konkrétní měnovou zátěž.

Anuita v tomto rámci může být řada vkladů nebo plateb, které jsou specifikovány v dočasných intervalech, které se vyskytují pravidelně. Kromě toho, co je konceptem uvedeno, je to v anketě anuity pro všechny sledy plateb v pravidelných obdobích, i když nejsou roční.

Na základě všech výše uvedených naleznete řadu typů anuity, jako jsou následující:
- Každoroční běžné. Je také znám jako splatná anuita a vztahuje se na skutečnost, že platba, která odpovídá určitému čase, je provedena na konci. Může se například stát na konci měsíce.
- Výroční pokrok. Podle tohoto dalšího výrazu se jedná o rentu, která je dána v tzv. Tehdy, když se příslušná platba provede na začátku toho, co je daný interval nebo časový úsek. Tímto způsobem lze například provést na začátku měsíce.

Kromě všech uvedených skutečností můžeme konstatovat, že existuje mnoho typů anuity. Konkrétně je možné je klasifikovat pomocí různých kritérií. Mezi těmito nejčastějšími kritérii patří však povaha efektivního platebního závazku, jaký je stav daně, povaha investice, dohoda o zaplacení pojistného nebo dokonce hlavní účel.

Splátky a vklady jsou anuity. K tomuto účelu lze také obdržet platy, zaplacení hypoték, důchodů, důchodů, nájemného a pojistného .

Nejběžnější použití termínu je však spojeno s periodickým ekonomickým hnutím, které zahrnuje složené zájmy. V této souvislosti se anuita skládá z termínu (prodloužení), platebního období (kolik času odděluje jednu platbu od druhé), nájemného (vklad nebo pravidelné platby) a roční nájemné (součet plateb jeden rok).

V římské Říši řídila anuita výkon různých řádných magistrátů, s výjimkou diktátora. Prostřednictvím anuity bylo zjištěno, že praetor, konzul, aedil a další úředníci plnili své povinnosti po dobu jednoho roku. Tímto způsobem Římané zvolili tyto soudce každoročně a obnovili obvinění. Pouze v mimořádných situacích by se mohl prodloužit mandát předsedů a konzulů.

Doporučená